Moje a sestřina společnost

Vždycky jsem byla hodně společenský člověk. Bavilo mě být ve společnosti, kde to žilo a kde bylo stále plno zábavy a srandy. Proto jsem si říkala, že bych nemohla být nikdy sama. Proto jsem opravdu vždycky celý den byla mezi přáteli anebo mezi lidmi, se kterými mi bylo opravdu dobře. Navíc taky bylo prima, že jsem nebyla jedináček. Měla jsem ještě sestru, která je o dva roky starší než já, takže si jistě dokážete představit, jaké pouto mezi námi bylo. Byli jsme opravdu nejlepší kamarádky. Já se sestrou jsme o sobě věděly úplně všechno navzájem. Neměly jsme před sebou žádné tajemství a obě jsme měly rády podobnou společnost.

Tedy vlastně mohu říct, že stejnou společnost. Moc nás bavil sport, takže jsme se všichni sdružovali na sportovních areálech a podobných místech. Byla tam opravdu prima společnost, se kterou jsme si opravdu dobře rozuměly. A taky ale je docela škoda, že jsme se potom rozpadli, protože každý náš kamarád šel na jinou školu, které byly taky v jiných městech. Takže to potom byl konec naší společnosti a naší zábavy. Takže jsme se sestrou zůstaly samy. Nám to ale nevadilo, protože jsme šly obě dvě na stejnou školu, kde bylo plno prima lidí a se kterými jsme si velmi dobře rozuměly.

Takže jsme byly obě zase v jiné společnosti, kde se nám ale taky moc líbilo. A maminka z nás měla jenom radost. Maminka byla velmi ráda, že jsme slušné a chytré holky. Učily jsme se opravdu perfektně. Byly jsme ve škole taky i vzorem. Nebojím se říct, že jsme jako sestry byly velmi oblíbené. Sestra chodila sice do vyššího ročníku než já, ale o přestávkách jsme byly stále spolu. A jakou společnost máte nejraději vy? Pokud se tedy v nějaké vaší společnosti sdružujete. Většinou si nějakou oblíbenou společnost vyberete, když jste děti, protože děti jsou velmi hravé a vyhledávají společnost automaticky.